Optimalizace výroby je pojem, který v dnešní době nemusí vyvolávat úplně pozitivní pocity a to zejména v sektoru malých a středních firem. Toto slovní spojení bylo již mnohokrát využíváno k propagaci různých produktů, bohužel však spíše jako prázdný marketingový slogan. Optimalizací výroby ve správném pojetí přitom dokážete dosáhnout především finančního přínosu pro Vaší firmu. Pojďme se podívat na to, jak optimalizací výroby vydělat.
První a ze všeho nejdůležitější myšlenkou je to, že optimalizace výroby se nedá koupit. Není to produkt. Optimalizace výroby je proces a je nutné si na rovinu říct, že se jedná o dlouhodobý proces, respektive proces, který nikdy nekončí. Ač toto není úplně lákavá myšlenka, výsledky opravdu stojí za to a také zde často platí Paretovo pravidlo, které říká, že 80 % důsledků pramení z 20 % příčin. Klíč je tedy v tom, začít optimalizaci tam, kde za nejmenší úsilí lze dosáhnout největších výsledků. Při sběru jablek také začnete s těmi, která spadla na zem, než na žebříku polezete do nejvyšší koruny stromu. Nedodržením tohoto principu často končí pokusy o zlepšení výroby neúspěchem a vznikají výše zmíněné negativní pocity a představa o tom, že optimalizace výroby je mýtus, kterým nemá smysl se zabývat. Častý je pak také názor, že náklady optimalizace výroby jsou vyšší než její potenciální finanční přínos.
Dobře si to spočítejte
Aby bylo možné mluvit o optimalizaci výroby, musí se jednat o soubor úkonů, které na svém konci přinesou firmě definovatelný finanční benefit. Ten je možné získat například prostřednictvím snížení nákladů na materiál či mzdy, zvýšením produkce výrobků při zachování původních mzdových či režijních nákladů, snížením zmetkovitosti nebo v neposlední radě například úsporou energií.
Na každý větší projekt optimalizace výroby je nutné nahlížet jako na investici, což vyžaduje také stanovení lhůty návratnosti, tedy času, do kterého předpokládaný finanční přínos vyváží náklady, vynaložené na jeho vytvoření. Není však pravidlem, že čím víc peněz utratíte, tím více získáte.
Pro výpočet finančního přínosu optimalizace je nutné znát počáteční stav a poté také umět zjistit výsledný stav po zavedení zvolených opatření. Jen tak je možné určit, jestli zavedená opatření mají předpokládaný užitek. Pro hodnocení efektivnosti zavedených optimalizačních opatření měříme hodnotu, na kterou je optimalizace zacílená. Pokud má zavedené opatření zlepšit například počet provedených operací stroje za hodinu, je nutné vědět, jaký byl průměrný počet operací před zavedením a jaký je po zavedení opatření. Aby byl výsledek co nejobjektivnější, je vhodné porovnávat buď hodnoty naměřené a zprůměrované za delší časové období, aby se rozložil vliv různých výkyvů nebo je alespoň nutné dodržet to, že měřené hodnoty budou získávány při průběhu obdobného charakteru, tedy například při výrobě stejného druhu výrobku.
Příklad: Na pracovišti u pásové pily byl zakoupen automatický podavač materiálu. Před jeho pořízením byl průměrný počet řezů za hodinu na hodnotě 84 při řezání trubky průměru 40 mm a tloušťky 2 mm. Po přidání podavače se při řezání stejného materiálu zvýšil hodinový průměr počtu řezů za 121. Došlo tedy ke zvýšení výkonnosti o 44 %.
Pokud dokážete takto kvantifikovat přínos zavedených opatření, zbývá už jen několik jednoduchých kroků, kterými tato čísla převedete na peníze.
Náš produkt DataHopper Industry dokáže pomoci s měřením OEE, výkonnosti zaměstnanců či dalších parametrů. Díky naměřeným hodnotám dokážete jednoduše kvantifikovat účinnost zavedených optimalizačních opatření. Měření Vám také řekne, kde jsou ty největší problémy a tím je možné jednoduše identifikovat místa, která nějaké optimalizační zásahy vyžadují.
Úspora mzdových nákladů
Úspory mzdových nákladů dosáhnete jejich snížením. Tím samozřejmě není myšleno to, že byste zaměstnancům měli snižovat mzdu. Cílem je zvýšení produktivity tak, aby stejné množství práce zvládlo vykonávat méně zaměstnanců.
Příklad: Ve výrobě je u strojů 30 zaměstnanců. Náklad zaměstnavatele na jejich mzdu (včetně odvodů za zaměstnavatele) je 40 461 Kč za každého zaměstnance (180 Kč hrubého na hodinu). Mzdové náklady jsou tedy celkem 1,21 mil Kč měsíčně. Zaměstnancům je nabídnut motivační program, který je odmění za zvýšení jejich výkonnosti o 10 %. Některé zaměstnance motivace nebude zajímat. Některé zajímat bude, ale nepodaří se jim zvýšení výkonnosti dosáhnout. Předpokládejme, že 10 zaměstnanců (33 %) skutečně dosáhne zvýšení výkonnosti a obdrží motivační prémii. Při zvýšení výkonnosti 10 zaměstnanců o 10 % nahradí jejich zvýšená výkonnost jednoho celého zaměstnance. Jejich celkový počet tedy může být nově 29. Toto přináší měsíční úsporu 40 461 Kč. Z této úspory je potřeba ještě vyplatit zmíněnou motivační prémii pro zaměstnance, kteří výkonnost zvýšili, a to například ve výši 2000 Kč každému. Po vyplacení prémie zůstává zaměstnavateli úspora 20 461 Kč měsíčně. Dalším pozitivním faktorem je to, že zaměstnanci, kteří na motivační prémii nedosáhli, tedy nesplnili zvýšení výkonnosti o 10 %, ale snažili se o to, také o něco zvýšili svou výkonnost, jen za to nebyly odměněni. Motivační prémie je také možné rozdělit do několika pásem s odstupňovanou výkonnost a odpovídající prémií.
Zvýšení produkce při původních nákladech
Jednou z velice zajímavých možností je zvýšení produkce při zachování původních mzdových a případně i režijních nákladů. Zvýšením produktivity vznikne zaměstnancům prostor pro zvýšení produkce. Dokážou tedy ve stejném čase vyprodukovat více výrobků za stejné mzdové náklady. Toto je možné aplikovat pouze v případě, že má firma dostatek zakázek a při zvýšení produkce bude pořád dostatek zakázek.
Příklad: Při stejných parametrech, jaké jsou uvedeny v předchozím příkladu u úspory mzdových nákladů, je možné nadbytečného zaměstnance nepropouštět a čas ušetřený zvýšením produktivity použít pro výrobu dalších výrobků, čímž dojde ke zvýšení produkce. Pokud tedy budeme uvažovat, že bylo zvýšením produktivity dosaženo jednoho celého pracovního fondu zaměstnance, máme k dispozici navíc 168 hodin. Nyní můžeme přepočíst těchto 168 hodin cenou za hodinu, která je použita v kalkulaci výrobků. Tato částka bude pro každou firmu jiná, protože závisí na tom, jak je v konkrétní firmě nastavena cenotvorba a promítání režií do cen výrobků. Pokud použijeme standardní model rozpočtu režií do kalkulace přes přímou mzdu, dojdeme k tomu, že 1 hodina práce zaměstnance má v cenové kalkulaci výrobku hodnotu 1141 Kč = MZDA + ODVODY + REŽIE = 180 + (180 * 0,338) + (180 * 5). V tomto výpočtu je uvažováno, že výše firemní režie je 500 % v poměru oproti celkovým přímým mzdám. Celkový finanční přínos za měsíc tedy dělá 191 688 Kč. Finanční přínos zde vzniká prostřednictvím tržeb, které obdržíte za výrobky, které byste v daném měsíci bez zvýšení produktivity nestihli vyrobit a vyfakturovat. Pokud používáte pro hotovou výrobu skladové účetnictví, tak v první řadě vzniká finanční přínos na odvádění hotových výrobků na sklad.
Tento potenciální finanční přínos nelze kombinovat s úsporou mzdových nákladů v předchozím bodě. U úspory nákladů na mzdy je cílem snížit stav zaměstnanců. V případě zvýšení produkce je potřeba si zaměstnance nechat, aby jejich čas, který získají navíc zvýšením produktivity byl využit pro zvýšení produkce.
Snížení zmetkovitosti
U snížení zmetkovitosti bude finanční přínos tvořit přímo skladová cena výrobku v dané fázi rozpracovanosti, který by statisticky zmetek byl a díky snížení zmetkovitosti byl vyroben v uspokojivé kvalitě. Tato skladová cena se bude skládat z již vynaloženého materiálu, mzdy a pak také odvodů ze mzdy a firemní režie.
Příklad: Průběžný lis produkuje za měsíc 35 000 výlisků. Průměrný měsíční počet zmetků byl 432. Úpravou lisu bylo dosaženo snížení průměrné zmetkovitosti na 46 ks za měsíc. Lis tedy nově vyprodukuje o 1,1 % více výrobků v uspokojivé kvalitě.
Úspora materiálu
Přepočet úspory materiálu na finance je velice jednoduchý a na první pohled logický. Pokud dokážete spočítat jaké úspory materiálu Vám optimalizace přinesla, stačí množství materiálu násobit jeho cenou a finanční úspora je na světě.
Příklad: Díky změně nastavení nářezových plánů bylo dosaženo na opakované zakázce úspory materiálu 7,1 %. Dříve byla spotřeba plošného materiálu 1391,04 m2 a nově je spotřeba 1292,508 m2. Zakázka se vyrábí opakovaně vždy 2x měsíčně. Měsíční úspora materiálu je tedy 197,064 m2, což při ceně materiálu 142 Kč / m2 dělá finanční úsporu 27 983 Kč.
Úspora energií
Další a na první pohled zřejmá úspora je úspora na energiích. Těchto úspor se dá dosahovat různými způsoby. Pokud se na úsporu energie budeme dívat z pohledu optimalizace výroby, můžeme potenciál najít zejména v analýze využití strojů a snížení neproduktivních časů, kdy stroj odebírá energii, ale nevytváří žádnou hodnotu.
Příklad: Laser v kovovýrobě, který má velkou spotřebu elektrické energie, i když nevyrábí, je ráno při začátku směny zapnut a jeho obsluha jej vypíná každý den až na konci směny. V některé dny však laser pracuje pouze na několika zakázkách a větší část dne stojí. Celková spotřeba laseru byla ve sledovaném dni 363,1 kWh. Spotřeba energie po dobu, kdy stroj nevyráběl byla 201,3 kWh což je 55 % z celkové spotřeby. Pokud by výroba byla lépe naplánovaná a zakázky by byly vyráběny v jednom sledu a následně by stroj byl vypnut, bylo by možné snížit spotřebu až o uvedených 201,3 kWh. Pokud budeme počítat s cenou energie například 5 Kč za kWh, bylo by za tento den možné ušetřit až 1006 Kč.
Nástroje pro optimalizaci výroby
Produkty jako je například DataHopper Industy Vám s optimalizací pomohou. Získáte díky nim přehled o tom, jak na tom jste, kde je největší prostor pro zlepšení a jestli kroky, které podnikáte, mají kýžený efekt. Je však nutné je brát hlavně jako nástroj, který máte k ruce. Samotnou optimalizaci za Vás žádný takový produkt udělat nemůže. Pokud chcete výrobu zlepšovat, je nutné vyhradit na to dostatečný čas u klíčových lidí a nastavit také dobrou komunikační platformu mezi jednotlivými účastníky procesu. Jakékoliv změny tohoto rázu bývají někdy špatně přijímané ať už zaměstnanci na dělnických pozicích, tak v některých případech také řídícími pracovníky na různých úrovních výroby. Zde je správná komunikace klíčová, aby bylo možné změny přes nevůli některých zúčastněných prosadit. Důležité je hlavně sdělení, že tyto změny pomohou firmě, což ve výsledku pomůže i zúčastněným zaměstnancům.
Pokud si nevíte rady s tím, jak nalézt konkrétní případy, kde úspory realizovat nebo máte obavy z manažerské stránky věci, určitě není od věci pozvat si na pomoc odborníka z oboru, který se optimalizací výroby zabývá. Někdy se nejedná o malou investici, ale určitě nebudete litovat a výsledky se časem dostaví.